Zjištěna souvislost mezi hladinou cukru v krvi a autoimunitou u dětí s vysokým rizikem diabetu 1. typu
Vědci provedli první studii svého druhu na kojencích a malých dětech se zvýšeným genetickým rizikem diabetu 1. typu.
Vědci provedli první studii svého druhu na kojencích a malých dětech se zvýšeným genetickým rizikem diabetu 1. typu.
Studie nabízí exkluzivní pohled na regulaci hladiny cukru v krvi v raném dětství a její souvislost s rozvojem autoimunity.
Podle autorů dlouhodobá studie POInT (Primary Oral Insulin Trial), která probíhala na sedmi klinických pracovištích v pěti zemích, "zkoumala preprandiální koncentraci glukózy v krvi bez lačnění a postprandiální koncentraci glukózy v krvi a vývoj ostrůvkových autoprotilátek".
V rámci Globální platformy pro prevenci autoimunitního diabetu (GPPAD) se klinická studie primární prevence zaměřila na zastavení tvorby autoprotilátek proti ostrůvkům a následně na rozvoj diabetu 1. typu. U lidí s diabetem 1. typu dochází v důsledku nesprávně nasměrované imunitní reakce ke zničení beta buněk slinivky břišní, které produkují inzulin.
Předpokládalo se, že metabolické změny probíhají v blízkosti začátku klinického onemocnění a že autoimunita ničí beta buňky slinivky břišní. Nicméně žádná studie blíže nezkoumala, co se děje, když autoimunita začíná.
Studie POInT provedla časté sledování během prvního roku života u 1 050 dětí s vysokým genetickým rizikem diabetu 1. typu. To znamenalo, že výzkumníci mohli přesně porovnat jakékoli změny glykémie s načasováním vzniku autoprotilátek proti ostrůvkům.
Anette-Gabriele Zieglerová, ředitelka Helmholtzova mnichovského institutu pro výzkum diabetu (IDF), vysvětlila: "V rámci výzkumu diabetu jsme zjistili, že se jedná o jednu z nejvýznamnějších chorob, které se vyskytují v krvi: "Naše výsledky mění naše chápání vývoje diabetu 1. typu. Ukazujeme, že k metabolickým změnám dochází v časnější fázi onemocnění, než se dosud předpokládalo."
Výzkumný tým POInT analyzoval u dětí, které se zúčastnily studie, hladiny cukru v krvi před a po prandiálním období spolu s autoprotilátkami proti ostrůvkům.
"Výsledky naznačují, že metabolické změny jsou přítomny mnohem dříve v procesu onemocnění, než se dosud předpokládalo, a že mohou předcházet vzniku autoimunity nebo s ní souběžně probíhat," uvádí se ve studii.
Výsledky ukázaly, že koncentrace cukru v krvi krátce po narození nejsou stabilní, protože během prvního roku života klesají a přibližně po šesti měsících se zvyšují.
Katharina Warnckeová, vedoucí lékařka pro dětskou endokrinologii a diabetologii na pediatrické klinice a vědecká pracovnice IDF, uvedla: "Dynamické změny v metabolismu glukózy v prvních letech života pro nás byly překvapením. Velmi pravděpodobně odrážejí změny v pankreatických ostrůvcích a signalizují, že je třeba intenzivněji studovat metabolismus glukózy a slinivku břišní v raném věku."
Vědci zjistili, že hladina cukru v krvi po jídle u dětí, u nichž se vyvinula autoimunita, byla vyšší již dva měsíce před vytvořením protilátek proti ostrůvkům ve srovnání s dětmi, u nichž se autoimunita nevyvinula. Tento rozdíl se po vzniku autoimunity nadále zvyšoval v hodnotách před jídlem.
Studie proto dospěla k závěru, že hladina cukru v krvi malých dětí je dynamická a odráží vrchol koncentrace autoprotilátek proti ostrůvkům, což ukazuje na fázi aktivity a citlivosti ostrůvkových buněk.
Warnckeová uvedla: "V tomto případě se jedná o velmi důležitou studii: "Změna hladiny cukru v krvi po jídle krátce před prvotním zjištěním autoprotilátek ukazuje na pravděpodobnost, že došlo k události, která narušila funkci ostrůvků a přispěla k autoimunitní reakci. Jakmile se hodnoty glukózy po sérokonverzi dále zvyšují, zdá se, že poškození nebo porucha se udržuje a vede k další nestabilitě glukózy."
"Pozorované změny hladiny cukru v krvi v souvislosti s tvorbou autoprotilátek jsou vzrušující. Nyní víme, že počátek procesu onemocnění pravděpodobně působí na pankreatické ostrůvky, a můžeme zaměřit náš výzkum na hledání příčiny tohoto chronického onemocnění," dodal Ezio Bonifacio, profesor Centra pro regenerativní terapii v Drážďanech na Technische Universität Dresden.
Ziegler shrnul: "Změny hladiny glukózy by tak mohly sloužit jako indikátor dysfunkce ostrůvkových buněk a potenciálního nástupu autoimunity proti beta buňkám v budoucnu."
Vědci jsou si vědomi, že je zapotřebí dalšího výzkumu metabolismu glukózy a dalších biomarkerů v raném dětství. Jejich cílem je v konečném důsledku snížit počet nových případů diabetu 1. typu.
Studie byla publikována v časopise Journal of Clinical Investigation.
ZDROJ: