Nová bionická slinivka by mohla ukončit potřebu bolestivých injekcí pro lidi s DM

WASHINGTON - Nově vyvinutá bionická slinivka by mohla odstranit nutnost bolestivých injekcí u pacientů s cukrovkou. Toto revoluční zařízení využívá jedinečný algoritmus, který řídí implantované inzulínové pumpy, jež lze přizpůsobit specifickým potřebám každého pacienta. Počítačové simulace ukazují, že systém dodává inzulín rychle a věrně kopíruje přirozenou funkci těla.

"Nejenže je nitrobřišní podání inzulínu mnohem fyziologičtější, protože kopírujete přirozenou fyziologii, ale zjednodušuje to i kontrolu, protože nemáte žádné prodlevy," vysvětluje autor studie Claudio Cobelli v prohlášení pro média. "Znamená to tedy, že můžete mít velmi jednoduchý a robustní regulátor, který zvládne každodenní situace."

Tento umělý orgán by mohl výrazně změnit léčbu cukrovky. V současné době trpí cukrovkou 1. typu 46,3 milionu lidí na celém světě, přičemž počet postižených ročně roste o tři procenta. Léčba tohoto onemocnění vyžaduje přesný výpočet dávky inzulínu, přičemž mnoho pacientů potřebuje několik dávek denně, aby mohli kontrolovat hladinu cukru v krvi a chránit se před souvisejícími chorobami.

Standardní metody podávání inzulínu zahrnují několik denních injekcí malými jehlami, což může být nepohodlné a bolestivé, a tím se snižuje kvalita života. Za normálních okolností slinivka břišní přirozeně produkuje inzulín, který pak putuje do jater, kde pomáhá při zpracování glukózy. Pacienti s diabetem 1. typu však neprodukují dostatečné množství inzulínu, a proto je u všech pacientů nutné doplňování dávek.

Pokroky v technologii automatického podávání inzulínu, zejména odstranění nutnosti ručního zadávání odhadů sacharidů ve zkonzumovaných pokrmech při interakci s přístroji pro podávání inzulínu, významně snižují zátěž pacientů s diabetem při léčbě onemocnění. KREDIT: Claudio Cobelli

V současné době je u automatických systémů pro podávání inzulínu nutné, aby pacienti zadávali příjem sacharidů ručně a před jídlem systém informovali o svém jídle. Tyto systémy navíc pomalu detekují a dodávají inzulín, což zvyšuje pravděpodobnost nepřesností v důsledku zpoždění a možných chyb při manuálním výpočtu jídla. To vede k vysokému výskytu hyperinzulinémie - stavu, který poškozuje velké cévy.

V reakci na tyto problémy vyvinul mezinárodní tým model, který zohledňuje individuální rozdíly u jednotlivých pacientů, a ověřil algoritmus řízení pumpy, který eliminuje potřebu zadávání jídla.

"To je velké plus. Pomáhá to při ladění zařízení a umožňuje personalizaci," říká Cobelli. "Různí lidé mají různé potřeby, takže je třeba algoritmy přizpůsobit."

Sloučením dat z předchozího výzkumu s aktuálními výsledky experimentů vědci ověřili algoritmus řízení inzulínové pumpy a upravili ho podle rozdílů v době jídla při snídani, obědě a večeři. Jejich práce, publikovaná v časopise APL Bioengineering, je součástí evropského projektu s názvem "FORGET DIABETES". Cílem této iniciativy je urychlit vývoj technologií automatického podávání inzulínu pro klinické studie.

Cukrovka dnes patří mezi deset nejčastějších příčin úmrtí na celém světě.

ZDROJ