Diabetici 1. typu odmítají návrh připlácet za senzory. Rozhodnou poslanci
Souhlasíme se článkem z Denik.cz
Citujeme článek z Denik.cz. Pro diabetiky 1. typu jsou senzory důležitou pomůckou k zachování kvality života.
Podpořte prosím petici pro zachování současných úhrad senzorů!
"Jsou zaryté pod kůží a diabetikům 1. typu značně ulehčují život. Nyní ale hrozí, že jim veřejné pojištění přestane senzory plně hradit a částečně si na ně budou muset připlácet. Díky nim přitom mohou snadno sledovat hladiny cukru v krvi a regulovat činnost inzulinových pump. Se snížením úhrad od pojišťoven počítá vládní návrh, který projednávají poslanci. Nesouhlasí s tím pacienti, rodiče nemocných dětí, odborníci ani poslanec, který navrhuje, aby diabetici 1. typu za senzory nadále nic neplatili.
Čtyřicetiletý programátor Libor Skalický z Chomutovska je diabetikem 1. typu a život mu značně ulehčuje senzor implantovaný pod kůží. Díky němu si totiž může kdykoli zkontrolovat hladinu cukru v krvi a podle toho si aplikovat inzulín. „Než jsem na senzor přešel, musel jsem se dokola píchat do prstu, což bylo nepraktické a někdy, když jsem se trefil do špatného místa, i bolestivé,“ svěřil se Deníku.
Upozornil, že jeho nemoc je léčitelná, ale nevyléčitelná, a při nedostatečné léčbě může být smrtelná. Proto je důležité, aby měl vše pod kontrolou. „Senzor dokáže upozornit jak na to, že mám hodně cukru, tak na to, že ho mám málo. I to je totiž problém, při nízké hladině cukru člověk přestává být schopen řešit složité úkoly, vnímat i přemýšlet,“ nastínil Skalický s tím, že senzor mu vydrží zhruba dva týdny.
Senzory chválí i Petra Mráčková, která je předsedkyní spolku DIApozitiv a zároveň maminkou dvacetiletého syna, jenž má cukrovku 1. typu od čtyř let. Deníku sdělila i další jejich přednosti. „Máte na ruce senzor, který měří hladinu cukru a tento údaj vám posílá do speciální mobilní aplikace. Ta to všechno přechroupe a přes bluetooth vydá inzulinové pumpě příkaz, kolik má vydávkovat inzulinu,“ řekla.
Děti jsou díky tomu skvěle kompenzované. „Senzor, telefon s aplikací a pumpa tvoří uzavřenou smyčku. Bez senzoru by se totiž pumpa vypnula a jela jen v základním režimu. Rodiče by tak přes komplikované trojčlenky museli vypočítat, kolik dát dítěti inzulínu, což nyní obstará právě ta smyčka,“ vysvětlila.
Pacienti, rodiče nemocných dětí i odborníci proto nesouhlasí s vládním návrhem snížit úhrady pojišťoven za senzory. To by totiž v praxi znamenalo, že by si na ně diabetici 1. typu měsíčně museli řádově stokoruny připlácet. „Byl by to krok zpátky,“ poznamenal Skalický.
Mráčková to přirovnala k tomu, že někdo koupí porsche, vezme mu kolo i motor a člověk tam musí dát motor z trabantu. Kdyby si totiž pacienti s diabetem 1. typu museli na senzory připlácet tak, jak to navrhuje vláda, podle DIApozitivu by to znamenalo vytáhnout z peněženky ročně asi pět tisíc korun, což si ne každý může dovolit. Používání senzorů navíc výrazně ulehčuje pedagogům diabetických dětí v mateřských či základních školách.
Diabetikům I. typu, kterých je v Česku asi šedesát tisíc, se snaží ulevit skupina koaličních poslanců v čele s Josefem Flekem (STAN). Předložili pozměňovací návrh, který úhrady pojišťoven oproti původní předloze částečně zvyšuje, čímž by pacienti dopláceli o něco méně.
Změnu poslanci předložili po dohodě s ministerskými úředníky. „Jde o kompromisní návrh projednaný za účasti zástupců plátců i pacientů a vychází z nejnižší ceny v Evropské unii,“ reagoval pro Deník mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Cena senzorů na trhu stoupá, na což podle něj stát musí reagovat a zároveň dbát na efektivní využívání prostředků zdravotního pojištění.
Poslanec Flek ale předložil ještě jeden pozměňovací návrh, díky kterému by sice úhrady pojišťoven za senzory nebyly tak vysoké jako nyní, ale oproti předloze by se zvýšily a diabetici 1. typu by měli garantováno, že za senzory nadále nebudou nic doplácet. „Doufám, že jej ve sněmovně prosadím, snažím se to s kolegy vyjednat. Především pro děti jsou senzory nesmírně důležité. A je třeba, aby je mohl mít k dispozici každý diabetik 1. typu,“ řekl Deníku.
Poslanci budou hlasovat v řádu týdnů či měsíců, přičemž schválit mohou jen jeden z pozměňovacích návrhů. K tomu, aby senzory zůstaly pro diabetiky 1. typu bez doplatků, se přiklání i opozice. „Jsme proti tomu, aby jakékoli skupiny chronicky nemocných lidí musely na něco doplácet,“ řekla Deníku poslankyně Karla Maříková (SPD).
Skalický upozornil, že pokud politici zachovají současný stav, v důsledku na tom ušetří. „Diabetikům 1. typu totiž senzory umožňují pracovat a předejít zdravotním komplikacím, jejichž léčba by byla nákladná,“ podotkl.
V to, že se pro diabetiky 1. typu podaří zachovat senzory plně hrazené zdravotním pojištěním, doufá i předseda Pacientské rady ministerstva zdravotnictví Vlastimil Milata. „Je to na dobré cestě,“ sdělil Deníku. Žádají o to i lidé, kteří se připojili k probíhající petici. K 8. dubnu ji podepsalo bezmála osm tisíc.
Dostupnost senzorů podporují i odborníci. Na různých odborných fórech o nich léta mluví třeba vědecký sekretář České diabetologické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně Jan Šoupal. Považuje je za to nejlepší, co léčba cukrovky 1. typu nabízí. Hladiny cukru totiž měří ve dne v noci. „Aby měření bylo efektivní, musí pacienti používat senzor dlouhodobě, což znamená sedmdesát procent času a více,“ řekl již v minulosti."
Zdroj: Diabetici 1. typu odmítají návrh připlácet za senzory. Rozhodnou poslanci - Deník.cz